Přeslička rolní (Equisetum arvense)
Hlavní využití Přesličky rolní je v její schopnosti zastavovat krvácení. Užívá se vnitřně při silné menstruaci a krvácejících vředech. Zevně formou prášku zastavuje krvácení otevřených ran.
Přesličku lze rovněž využít jako močopudný prostředek, dále při plicních chorobách a kornatění tepen.
Pozor!
Přesličku lze užívat pouze několik dní a v malých dávkách. Při předávkování způsobuje lehkou otravu, projevující se nechutenstvím a nevolností.
Důležité je sbírat pouze přesličku rolní. Přeslička lesní a bahenní je jedovatá!!!
Odvar z kořene přesličky rolní
1 až 2 lžičky sušené drogy se dají do ¼ l vody. Krátce povaříme a necháme 15 min. ustát. Pak scedíme. Užíváme po lžičkách. Maximálně 3 šálky denně.
Heřmánek pravý
Sběr květů bez stopek děje se za suchého počasí v květnu až v srpnu. Droga se ihned suší přirozeným teplem v tenkých vrstvách a ukládá se v plechových krabicích bez napěchování.
Heřmánek pravý patří mezi nejoblíbenější domácí léky. Látky v něm obsažené jeví účinky utišující, povzbuzující a posilující. Mírní křeče, tiší koliky, snižuje zánětlivost kůže a sliznic, působí protihorečnatě a urychluje hojení zjitřených ran.
Z heřmánku připravuje se pro vnitřní užívání nálev (5—10 g drogy na 3 šálky thé) nebo výtažek (extrakt) z vody nebo silice (oleje), který možno koupiti v lékárně. Nálev se připraví tím způsobem, že nalije se horká voda na květy, nádoba se potom přiklopí asi na *4 hodiny, načež se tekutina zcedí. Také se může připravené množství květů vhoditi do vroucí vody, kterou ihned přiklopíme a odstavíme. Máčení děje se rovněž asi 1 hodinu. Odvaru heřmánku déletrvajícího se nedoporučuje, neboť vařením květů účin prchavých látek se ztrácí. Vnitřně užívá se heřmánku l—2 čajové lžičky sušených květů na šálek horké vody, denně l—2 šálky. Heřmánková silice podává se půl až jedna kapka na lžičku medu. K zevnímu upotřebení (výplachy, obklady), bere se vrchovatá polévková lžíce květů na l l vody, ku koupeli půl až l kg na l lázeň. V kosmetice k odbarvení vlasů dává se hrst na 2 l vody a nechá se spařiti po dobu 10—20 minut.
Heřmánek se syrupem slouží při nachlazení, kašli, při chorobách prsních a záduše. S vínem doporučuje se odvar při žloutence, močovém kamenu, při bolestech žaludku, střev, měchýřej nadýmání, při kolikách střevních (též v klystéru), při rheumatismu. Dobře se také osvědčil při bolestivé čmýře (i zevně), návalech krve, při křeči děložní, u chorob jater, sleziny, při padoucnici a božci těhotných. Při katarech střevních, kolikách, otrav jídlem a nadýmání doporučuje se dáti vnitřně živočišné uhlí a pak asi za hodinu provésti vyplácli střev vlahým heřmánkem.
Nálev (odvar) z většího množství rmenu budí ošklivost až zvracení. Používá se ho proto jako davidla. Časté pití heřmánku škodí, protože tlumí se činnost hladkých svalů (střev), což způsobuje zácpu a poruchy vyměšování. Proto, zejména u dětí kojených, nemá se místo prsu podávati tohoto čaje jenom k utišení hladu.
Zevně se vtírá heřmánkový olej do kůže s jiným olejem při křečích, v obkladech radí se rmen při různých zánětech kůže, při růži, při bolestech břicha, dělohy, měchýře, ledvin, při žlučových kamenech, na otoky, hlízy a rány (tiší bolest, obměkčuje a rozhání). Při zánětech dásní (pyorhei, paradentose) je vyplachování teplým odvarem (nálevem) heřmánku známým a dobře osvědčeným prostředkem. Jako kloktadlo při vředech a zánětu sliznice ústní (zánět mandlí, angína, zánět okostice a p.), k vytírám při nosních katarech, k výplachu pochvy při výtoku, k obkladům při zánětu očním, heřmánek v lidovém lékařství slouží ode dávna. V kosmetice používá se rmenu (hrst květů na 2 l vody) při odbarvování vlasů.
Při střevní kolice pomáhá nálev z květů heřmánkových a lípových (po 4 g na 400 g vody) se syrupem, bere se po lžicích.
Proti přílišnému močení (cukrovka), podává se nálev ze směsi: květy heřmánkové 10 g, kořen kozlíkový 20 g, listy pomerančové 10 g, špetka na šálek horké vody, za 2 hodiny l lžíci.
Ke koupeli (městky), bere se směs: květů heřmánkových 20 g, natě mateřídouškové, listů ořechu vlašského, listů rozmarýnových po 25 g, květů levandulových 5 g, zevně.
Ke kloktání při angině a katarhu nosohltanovém pomáhá čaj připravený ze stejných dílů heřmánku a šalvěje (špetka směsi na šálek horké vody, zevně).
Bazalka
Ocimum basilicum, Basilienkraut, lidově bazilika, bazalička, je známá vonná bylina, pěstovaná u nás v zahradě nebo v kořenáčích, jíž se daří na výsluní. Rostlina křovitá a větévnatá pochází z jižní Asie. Má lodyhu asi 50 cm vysokou, dole lysou, nahoře chlupatou a červenavě jakoby naběhlou. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, pilovité a podlouhle vejčité. Na konci lodyhy i na postranních větvích vyvinou se v červnu až srpnu květy v hroznech, až 25 cm dlouhých. Dvojpyské okvětí má horní pysk široce křídlatý, okrouhlý, dolní pysk jest čtyřzubý. Koruna je bílá, opatřená trubkou, dlouhou jako kalich. Tyčinky jsou čtyři, dvě delší, dvě kratší a přiléhají k dolnímu pysku. Plod čtyřy vejčité nažky. Pěstuje se ve třech druzích jako b a z a l k a velká, pr o s t ř e d n í a malá. Poslední je nejvonnější a sluje také h ř e b í č k o v o u (Ocimum c a r y o p h y l l a t u m ) , s drobnými lístky úzkými. Celá rostlina baziliky má chuť slanou a silně voní.
Sběr děje se při odkvětu, rostlina se sbírá celá a suší se ve stínu.
Bazalky užívá se-jako prostředku chladícího při horečce, povzbuzujícího, léku močopudného, podporujícího trávení a hojícího.
V nálevu podává se při chorobách ledvin, obtížném močení a trávení, a jako chladící nápoj. Pití odvaru prospívá při mdlobách, proti těžkostem srdečním, při špatném močení, zácpě a při výtoku z rodidel. Také byl užíván proti trudnomyslnosti a závrati. K témuž účelu sloužilo vín-o, v němž přes noc bylo máčeno listí bazalky. Z e v n ě rozmačkané sušené listy, vložené do nosu potlačují rýmu, v odvaru listí slouží bazalka jako kloktadlo při dráždění ku kašli, při zánětu mandlí a dásní.
V prášku se sádlem používá se rostliny zevně na rozpraskané rty a prsní bradavky. Bazalka v růžovém oleji s trochou octa a ječné mouky v obkladu mírní bolest a zánět oční. Šťáva z čerstvé rostliny vytlačená kape se do uší při zánětu ušním, prášek ze suchého listí slouží jako zásyp na bradavice. Bazalky užívá se také jako koření do polévek a omáček.
Bezinkový likér
1 litr plodů povaříme 15 min s 1/2 litru vody. Poté přecedíme přes
plátno (nebo přes síto,ale plastové – vitamín C). Ale pozor děsně to barví.
Pak přidáme 1/2 kg cukru (můžete i méně, já dával cca 280 g) a lžičku rozpustné kávy.
Povaříme ještě cca 5 min a pak těsně před slitím do lahví přidáme
oblíbený alkohol a to 0,3 litru. Já dal třtinový rum a je to brum 
P.S. Toto nestačí pro dva na zimu! 
Bezinka
Patří k registrovaným léčivým prostředkům. Zralé plody působí mírně projímavě. Smí se jich však sníst velmi málo, protože ve větším množství vyvolávají nevolnost a zvracení, které způsobuje látka sambunigrin obsažená ve velkém množství především v nezralých bobulích. Ty jsou právě z tohoto důvodu přímo jedovaté. Také při zavařování je třeba dbát na to, aby se mezi zralé plody nedostaly zelené, nezralé nebo polozralé bobule, které se často vyskytují zároveň na jednom vrcholíku. Zkušení venkované nezavařují proto sklizené bezinky ihned po sklizni, ale nechají je 2 – 3 dny na slunci dozrát. Jed se přitom vytrácí. Sušené bobule naproti tomu působí protiprůjmově podobně jako borůvky. Lidový léčitel farář S. Kneipp právě v těchto případech bezinky s oblibou podával.
Z bezinek se vyrábí bezinková kaše bez jadérek. Převařené bobule je třeba propasírovat jemným sítem. Také bezinková šťáva, která by se měla převařovat, protože nepřevařená je těžko stravitelná, je velmi oblíbená. Kaše a šťáva se podávají v terapeutických dávkách: 1 – 2 polévkové lžíce k jídlu. Užití: snížená odolnost, revmatismus, dna, zánět průdušek a chřipkové infekce. Dobrých výsledků je údajně dosahováno i při depresivních psychických stavech. Kromě toho jsou bezinky považovány za velmi spolehlivý prostředek napomáhající rekonvalescenci po onemocněních a vyčerpání.
Bezové květy patří k divoce rostoucím poživatinám. Zvláštní léčivé účinky: vyvolávají pocení, snižují teplotu, působí antirevmaticky. Díky obsahu flavonoidů působí proti alergiím a posilují odolnost. Bezinkový čaj patří k nejúčinnějším prostředkům proti chřipce.
Pocení nohou
Je nutno vyloučit, zda pocení není způsobeno onemocněním ledvin!
Příprava koupele nohou:
150 g dubové kůry vaříme 10 minut v 5 litrech vody.
V této již vlažné koupeli si dospělí koupou nohy 20 minut a děti 10 minut.
Koupele aplikujeme do zlepšení stavu.
Průjem
Při průjmu konzumujeme borůvky s tvarohem.
Další z možností je odvar ze 2 lžiček sušených borůvek vařených ve 300 ml vody. Tento odvar vaříme 8 minut.
Odvar pijeme po celý den.
Léčení hlasivek
10 g máty
10 g květu měsíčku
100 g medu
5 g šalvěje
1 l vody
Bylinky přelijeme vroucí vodou a necháme je vyluhovat. Po vychladnutí přecedíme a vmícháme med. Před kloktáním mírně přihřejeme. Uchováváme v chladničce max. 3 dny.
Cibulový sirup
Nakrájíme 3 cibule na kolečka. Postupně je vrstvíme do nádoby a prosypáváme cukrem (nejlépe třtinovým). Nakonec přikryjeme a necháme odstát.
Za několik hodin pustí cibule šťávu, kterou slijeme do skleničky. Sirup podáváme při kašli několikrát denně po lžičkách.
Měsíčková mast
- 2 vrchovaté dvouhrsti květu měsíčku lékařského
- 500 g vnitřního domácího a neosoleného sádla
Sádlo zahřejeme tak jako bychom chtěli smažit. Květy měsíčku vsypeme do sádla a necháme vzkypět. Zamícháme a ihned odstavíme. Přikryté necháme odstát 24 hodin. Druhý den opět zahřejeme a přefiltrujeme přes plátno. Mast necháme ztuhnout a naplníme do kelímku. Mast uchováváme v chladničce.
Měsíčková mast je vhodná na špatně hojící se rány, proleženiny, pukliny kůže, otlaky. Lze použit u pooperačních stavů rakoviny prsu.